Přínos fyzické aktivity

Diabetes 1. a 2. typu jsou onemocnění primárně charakterizovaná zvýšenými hladinami krevního cukru. Dlouhodobě vysoké množství glukózy v krvi negativně působí na řadu orgánů, poškozuje malé a velké tepny, oční sítnici, nervová vlákna a ledviny. U diabetika 1. typu je zvýšená koncentrace cukru v krvi způsobena nepřítomností hormonu inzulínu, který otvírá většinu tělesných buněk a uklízí glukózu spolu s ostatními živinami z krve do nitra buněk. Diabetici 2. typu mívají v krevním oběhu inzulínu většinou dostatek, ovšem jaterní, svalové a tukové buňky na něj řádně nereagují. Tuto situaci označujeme pojmem inzulínová rezistence – odpor, necitlivost buněk vůči působení inzulínu.

Abychom předešli rozvoji komplikací diabetu, snažíme se o udržení přiměřené hladiny krevního cukru, tj. hodnotu glykémie v rozmezí 4 až 6 mmol/l v lačném stavu a do 8 mmol/l po jídle. O koncentracích glukózy v krvi za delší období nás informuje glykovaný hemoglobin (v laboratorních výsledcích označováno zkratkou HbA1c), který by při výborné kompenzaci diabetu neměl převyšovat hodnotu 4,0%.

Vedle vhodného jídelníčku, užívání léků snižujících hladinu krevního cukru či aplikace inzulínu, lze dosáhnout poklesu glykemie také kontrakcí kosterních svalů – pohybem. Pracující sval spotřebovává několikanásobně více energie než sval v klidovém stavu. Glukóza (cukr hroznový) patří mezi základní palivové zdroje umožňující smršťování a relaxaci svalových vláken.

V následujícím přehledu si můžeme shrnout nejdůležitější přínosy fyzické aktivity pro diabetiky a pacienty s porušenou glukózovou tolerancí.

• krátkodobé i dlouhodobé snížení hladiny krevního cukru
• zvýšení citlivosti buněk k účinku inzulínu, snížení inzulinové rezistence, pokles koncentrací inzulínu v krvi u diabetiků 2. typu
• snížení potřeby léků na léčbu diabetu a redukce počtu užívaných jednotek inzulínu
• snížení rizika dlouhodobých komplikací diabetu (postižení očí, ledvin, nervů, srdečně-cévního systému)
• snížení koncentrací krevních tuků (TG) a zlého cholesterolu (LDL), zvýšení ochranného cholesterolu (HDL) - snížení potřeby léků užívaných proti vysoké hladině krevních tuků a cholesterolu
• snížení hodnot krevního tlaku (především tlaku systolického – horního) – snížení potřeby léků na léčbu vysokého krevního tlaku
• pokles rizika tvorby krevních sraženin – snížení nebezpečí vzniku akutního infarktu myokardu i cévních mozkových příhod
• zrychlení metabolismu – navýšení klidového energetického výdeje
• podpora vzniku a udržení záporné energetické bilance → úbytku podkožního a nitrobřišního tuku v těle
• nárůst aktivní tělesné hmoty, popř. zpomalení ztrát kosterní svaloviny u starších jedinců
• zvýšení svalové síly, pružnosti, zlepšení koordinace pohybu
• běžné denní činnosti (chůze, osobní hygiena, manuelní práce) jsou zvládány pohodlněji, bez výrazného vyplavování stresových hormonů (které zvyšují glykémii)
• zvýšení výkonnosti srdečního, oběhového a dýchacího systému
• zhutnění kostní tkáně – ochrana před osteoporózou
• díky pravidelné fyzické aktivitě a následnému snížení tělesné hmotnosti, úpravě metabolismu tuků a sacharidů dochází k prodloužení absolutního věku diabetika a rovněž také k prodloužení délky jeho produktivní části života
• podpora funkcí imunitního systému a zvýšení obranyschopnosti těla
• snížení chutí na tučné potraviny, úprava funkce střev a zažívacích potíží
• vyplavení hormonů štěstí → potlačení úzkostí, depresí, nervozity, podpora duševní pohody, zlepšení spánku